Adaptace
Neboli zvykání si na školku a doslovně přeložené jakožto přizpůsobení. To je docela makačka i pro nás dospělé - se přizpůsobit, natož pak kontinuálně se přizpůsobovat, nemyslíte?
A přitom je to přesně to, co musí dítě zvládnout a ustát.
Pojďme se tedy blíž podívat na to, co všechno taková adaptace obsahuje, ať tomu můžeme i líp porozumět a pak to podle toho pořešit! ;))
Vstup dítěte do školky, je bezpochyby velká věc. Je formálně prvním velkým milníkem, kdy dojde k předání dítěte z jádra rodiny dál, světu. Je to zkrátka často o nervy úplně všech zúčastněných a není vůbec divu! Skutečně se jedná o veliké přizpůsobení. Dítě jde, v tu chvíli z už docela známého prostředí své rodiny, jejích členů a zajetých kolejí do širšího světa, kde nejenom, že musí přivyknout na nové prostředí fyzicky, ale čeká ho mnoho dalších výzev.
Jakých? To si povíme v následujících řádcích.
dítě jde do nového prostředí - neví tedy co kde je, kde co najde, nemá naučenou cestu, kudy rychle doběhnout na záchod, neumí si dát pozor, kde se nebouchnout, nebo kde rychle najít další koleje na stavbu
dítě jde k dosud neznámým lidem
dítě nezná pravidla, která v dané společnosti fungují
dítě tam zezačátku necítí/nemá “svého” člověka, který by mu pomohl chápat jevy
dítě tam není jediné, nebo jedno z mála dětí oproti tomu, jak je to v rodině.
najednou je tam houf lidí v podobném věku, se stejně silnými potřebami, v jednom a tom samém okamžiku, s podobnou nemožností kýžený naplnění potřeby odložit - zkrátka hukot
z tohohle důvodu přichází kolikrát fakt hmatatelná únava dítěte (možná, že leckdy je ještě víc než fyzicky, daná psychickou zátěží - tím, že se musí neustále sociálně začleňovat, přizpůsobovat a doslova se tím vyšťaví!)
A teď se podíváme na to, jak to lze co nejvíce usnadnit, zkrátka adaptovat dítěti?
AKA jak to děláme v Sedmikvětu:
♥ před samotným začátkem školky se spolu s dětmi i rodiči setkáváme v rámci několika dopolední
♥ všichni společně, bez nutnosti, aby dítě v kolektivu lektorek a dětí zůstalo samo bez rodičů
♥ děti mají čas si zažít prostředí školky, kde mají k dispozici hračky a poprvé přicházejí do interakce se svou budoucí partičkou kámošů
♥ my, lektorky, se ze všech sil snažíme, abychom si k dětem našly co nejrychlejší cestu. Říkáme tomu si děti “načuchat”.
♥ “načuchání” dětí znamená pochopit, nebo chcete-li nahlédnout jeho osobnost, jedinečné vlastnosti a charakteristiky
♥ díky tomu nám to pomůže najít společná témata k hovoru, vymýšlení společných her
♥ tomuhle společnému času říkáme adaptační program
♥ u adaptačních dnů se snažíme o to, aby děti pochopily, že my, “velké holky”, jsme někdo, komu mohou důvěřovat a hlavně! že je s náma sranda!!!
♥ zrovna tak, aby viděly, že se s námi cítí dobře a pohodově si s námi vyprávějí i jejich rodiče a oboustranná důvěra tak mohla rychleji růst
♥ rodiče mají taky možnost se na všechno zeptat a vidět nás při přímé práci a interakci s dětmi
Tady si dovolíme malé odskočení do pedagogické hlavy za daných okolností - takové okénko do hlubin učitelské duše -
Pro nás jsou adaptační dny samozřejmě meganáročný. Dny a chvíle, kdy ze sebe zároveň dáváme mnoho těžko skloubitelnejch kvalit dohromady.
- pro sebe jako pro pedagoga potřebujeme odpozorovat co nejvíc informací o dětech, jejich speciálnostech, rodinném prostředí a tématech, který jsou pro ně to hlavní
- pro děti se snažíme bejt hooodně vtipný a srandovní lidi, který jsou zajímavý a kterým se dá věřit
- pro rodiče (se kterými se v tu chvíli často známe dohromady tak 1 hodinu života) potřebujeme vystupovat jako profesionálové, který přesně vědí, co ve které situaci dělat a říct (jak malým, tak velkým lidem)!
- dál pak bejt týmovej hráč pro kolegyně. Vzájemná podpora, všímavost a flexibilita jsou naprosto nepostradatelný (protože můžete vzít jed na to, že mezi dětmi, který nejsou utužená skupina zaručeně pořád něco děje)!
- a zároveň to celý dohromady - výsledek našeho působení - musí být příjemný a přirozený a uvolněný – výbornej úkol, u kterýho se člověk ani moc nezapotí, vám povím.
Tak to jen tak na okraj, proč jsme, my - lektorky, z adaptačních programů předem nervózní jak kočka u veterináře!
…anyway…
♥ Nese to ale opravdu skvělé ovoce.
♥ Díky adaptačním dnům, když už odvážnější rodiče zkouší na nějakou dobu nechat svoje děti jenom s námi.
♥ Díky adaptačním dnům pak následující týden od 1. září dál nejsme pro děti totálně cizí ženský, kterým mají být rodičem ponechány na milost a nemilost, ale někdo, s kým už je na co navázat. (to je samozřejmě hlavně naše starost, aby to tak bylo a hned jsme začali příst jako kolovrátek;))
♥ Umožňujeme našim rodičům pobýt na začátku dne kratší čas spolu s dětmi s námi ve školce, nebo v parku kde se scházíme.
♥ Snažíme se mít děti na očích, začleňovat je individuálním způsobem a tempem do školkové rodiny.
♥ S rodiči udržujeme kontakt, dodáváme sebedůvěru a informujeme o průběhu dne. Vymýšlíme společně strategie, kudy v procesu adaptace jít a poskytujeme prostor k tomu, abychom mohli společně vše probrat.
A co pro své dítě můžete udělat vy?
Zvažte, co je pro vás při výběru školky důležité.
Vyberte si školku, za kterou si stojíte, které důvěřujete vy sami a kde se budete cítit bezpečně a pohodlně.
Zkoušejte před samotným nástupem dítě dávat na hlídání k rodině, kamarádům, ve chvíli, kdy to pro vás není už dávno zajetá věc a totální brnkačka být odloučení.
Právě tak mu prakticky ukážete, že ikdyž se na nějakou dobu odloučíte a bude bez vás, může se mít prima a zažít senzační věci a že je spolehnutí na to, že se opět shledáte.
Neutíkejte při předávání dětí na tajňáka. Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná o víc hladký způsob předání dítěte, akorát tím vůči dítěti podrýváte svou důvěryhodnost.
Najděte si svůj způsob, jak se budete informovat o dění ve školce (komunikace s lektorkami, nástěnkové informace, newslettery), a pak toho využívejte abyste byli pro sebe i pro dítě v obraze.
S dítětem hodně mluvte o tom, jak školkování probíhá. Konkrétně. Viz řádek nahoře.:)
Spolupracujte se svou školkou. Nebojte se mluvit o všem, co vás napadá, o těžkostech, které přicházejí. Abyste věděli, že vám jde o to samé, že jste zkrátka na jedné lodi. Lodi, která míří ke spokojeně začleněnému dítěti do nové, širší školkové rodiny.
A jaká jsou naše školková doporučení?
Podívejte se na náš manuál pro nástup do školky, který jsme sepsaly na základě našich zkušeností a kterým se snažíme co nejvíc ulehčit náročný proces adaptace!:)
SEDMIKVĚTÍ MANUÁL NA TO, JAK PŘEŽÍT A TŘEBA SI ULEHČIT NÁSTUP DO ŠKOLKY
Je to tady. Váš první den ve školce, tentokrát už naostro. Začněte tím, že si řeknete, že na to oba dva a nebo všichni tři máte:). Když si v první řadě uvědomíte, že si za svým rozhodnutím stojíte, jste v ten moment na správné cestě, tedy k úspěšnému začlenění vašeho dítěte do širšího světa, do rodiny Sedmikvětu. Chce to prostě SEBEJISTOTU, že jste se rozhodli správně.
K tomu se rovnou váže druhý bod. Děti jsou totiž barometry vaší nálady. Zkuste si tedy všechno zorganizovat tak, abyste měli větší šanci, že rána proběhnou hladce a tzv. všechno klaplo. A zkuste si, zvlášť v prvních dnech, dát časovou rezervu a PŘIJĎTE VČAS. Máte pak možnost s dítětem v klidu vstoupit do prostředí školky, vstřebat ho a naladit se na něj. Mimo jiné si tím dáváte prostor pro loučení a věřte nám, že má smysl, aby zrovna tenhle okamžik probíhal v pohodě. Představte si sebe v práci, o kolik příjemnější je mít svých 15 minut předtím, než se do toho celého pustíte?
Loučení je nápor. To tak je a bude. Je to vážně velké vypětí pro všechny zúčastněné. Zároveň je to normální a obejít tyhle počáteční smutky většinou úplně nejde. Nejste necitlivý rodič, když od svého mrňouse odejdete právě ve chvíli největšího amoku. A my zase nejsme bezcitné, takže ho určitě budeme utěšovat dokud to bude potřebovat. Nebojte, jsme v tom spolu:). V praxi, kterou vy samozřejmě nevidíte, to probíhá tak, že největší a nejvíc srdceryvný poryv pláče probíhá právě ve chvíli, kdy vy odcházíte. Do pár minut zpravidla přichází uklidnění, dítě se nadechne pro svůj samostatný život a nasedne na společnou sedmikvětí vlnu.
Proto vám prozradíme TŘI PRAVIDLA PRO LOUČENÍ:
Vymyslete si způsob pozdravu (tři objetí, vaše oblíbená písnička, odměření času na hodinkách apod.)
Proveďte pozdrav.
Jděte.
A už to neprodlužujte, ze zkušenosti opravdu víme, že prodlužovaným odchodem nepomůžete ani dítěti ani sobě:). Dodržením těchto tří bodů nejvíc prospějete samotnému dítěti. Stáváte se tím pádem někým, na koho je spoleh a poskytuje mu tím jistotu.
Postupem času se může situace zhoršit a s tím je potřeba počítat. Dítě na začátku chodilo dobře naladěné, do školky se těšilo a loučení bylo v podstatě jednoduché. Zkrátka nástup do školky jako ze škatulky. Najednou přišel zvrat a vy nemáte tušení co se změnilo, proč jsou najednou příchody obtížné. Nezoufejte si! I to se prostě děje. Dětem dojde, že školka je každodenní součástí jejich života a potřebují se s tím srovnat. A i tohle může být způsob, jak to udělat. Každopádně to zkuste brát tak, jak to je a hlavně NEZAŘADIT ZPÁTEČKU. Maximálně za pár těžkých týdnů to zase přejde. a vaše dítě se do školky bude těšit, uvidíte.:)
I VĚCNÝ KOMFORT je důležitý. Všichni dobře víme, jak důležité je, cítit se připravený. To samé platí i pro děti. Pro jejich duševní pohodu je skutečně nedocenitelná úplná a poctivá výbava. Ať už se to týká správně zvoleného oblečení, bot, nebo výbavy batůžku. Každá krizovka se dá pak snáze řešit a dítě ví, že má svůj „záložní padák“.
Sedmikvět je také založen na přátelské atmosféře, a to jak mezi vámi a námi („velkými holkami“), tak i mezi rodiči navzájem. Snažíme se zkrátka budovat komunitu, která si může navzájem pomoci a zároveň nikoho nesvazuje pravidly, nebo snad očekáváním. Jde o to, že když se budete cítit součástí vy, automaticky se tato důvěra a pospolitost přenáší na vašeho prďolu. JSME V TOM SPOLU a je dobré mít na paměti, že každý z dnes ostřílených dětí a rodičů, byl někdy taky školkový zelenáč.
Vězte, že ačkoli se snažíme mít na všechno dění oči otevřené, nemůžeme stihnout vše, a proto vám říkáme: NESTYĎTE SE NA NÁS KDYKOLIV OBRÁTIT. Můžete si říct o pomoc, pochopení nebo přes nás filtrovat svoje pocity. Každopádně se v Sedmikvětu snažíme zaujímat opravdu otevřený a srdečný postoj jak k našim sedmikvíťatům, tak k vám, rodičům. Jste pro nás důležití, a proto se budeme vždycky snažit o to, abychom s vámi vymysleli individuální řešení situací.
Držíme vám palce!
Tým Sedmikvětu
