Malý kolektiv

Malý kolektiv je něco, na čem si opravdu zakládáme. Ale zamýšleli jste se někdy do podrobna, co za tím může být? :))

Obecně je známo, že děti se nejlépe učí od svých vrstevníků, případně od dětí, které jsou o něco starší. Nápodoba jakožto základní pilíř pro učení a silná motivace, totiž chuť být taky tak šikovný, jako ostatní, jsou zkrátka nejlepší kombinace pro to, aby si děti osvojovaly nové dovednosti. To je takové obecné shrnutí, které ukazuje na to, že je instituce mateřské školy dobře promyšlená a pro děti super prospěšná. Takže to bychom měli!:)) Děti se nejlíp učí od dětí.

My v Sedmikvětu si oproti klasickému školkovému kolektivu zakládáme na daleko menší skupince. Ve státních MŠ není výjimkou, aby třída 28 dětí byla většinu dne v dohledu pouze jedné paní učitelky. Za nás patří takovým paním učitelkám hluboká poklona a čest, zvláště v případě, kdy u výkonu svého povolání ještě stíhají mít úsměv na tváři. Z našeho pohledu je opravdu ohromné, že se takovým paním učitelkám podaří udržet žáčky bez hlubších a trvalejších zranění a újem. V nejednom člověku budí představa tolika dětí v předškolním, a tedy zpravidla prudce pohybově a zvukově výrazném období, pohromadě, skutečný děs.

Popravdě, není moc divu.

Děti jsou skutečně jedinečné, individuální a rozhodně činorodé. Když tedy vezmeme počet dětí ve třídě a množství jejich vzájemných a svévolných interakcí, může z toho být poměrně velký humbuk a rozhodně to souběžně generuje mnoho silných emocí a kolikrát i reakcí.

Do Sedmikvětu denně dochází průměrně okolo 12ti dětí, což je, vzhledem k dvěma velkým holkám, které s nimi převážnou část dne tráví, naprosto neporovnatelný poměr.

V menším počtu dětí je pro naše velké holky o poznání snazší si těchto interakcí všimnout, pozorovat je a vyhodnocovat. Díky tomu, že mám čas vidět, co se mezi dětmi děje, mám také možnost se vzniklými situacemi citlivěji zacházet a klima ve školce tak jemněji opatrovat a usměrňovat. Znát každé dítě osobněji, vědět o jeho přednostech i slabostech je, z našeho pohledu, skutečně důležitým faktorem, aby byla pedagogická práce odváděna nejlepší možnou formou, a každé dítě se tak mohlo posouvat svým tempem, ve svých osobních aspektech.

Je také důležité, že má tak každé dítě v sedmikvětí partě větší možnost se prosadit, ať už chce v kroužku něco vyprávět ostatním, být hlavním protagonistou her, nebo se nechat přijít pomazlit a uchlácholit, kdykoli to potřebuje.

Abychom tak ještě více přiblížily naše přemýšlení, dáme si teď párkrát “z toho vyplývá”:

Méně dětí znamená více času a pozornosti pro každé z nich. Více pozornosti znamená individuální přístup. Individuální přístup znamená přizpůsobit situace tak, aby z nich dítě bralo zkušenosti a zažívalo pocit zdaru a vlastní samostatnosti. Zkušenosti, ke kterým nevyhnutelně patří i zklamání a neúspěch, zrovna tak jako pocit sebeuplatnění a úspěchu, znamenají větší sebepoznání. A když mám dobrou úroveň sebepoznání, můžu se o to lépe stavět ke světu, potřebám ostatních a moje schopnost empatie kvete. Produktem tedy můžeme nazvat i samotnou sebedůvěru, bez které je život o poznání náročnější a svět jakožto místo o dost méně přátelský. Sebedůvěru, založenou na zkušenostech a sebepoznání tedy potřebujeme všichni. Jasná páka!:)) A osobnost se nám formuje převážně ve školkovém věku, to už taky víme.:)) A proto je tak důležité, aby bylo o tohle období skutečně dobře postaráno…

Mimo to je jasné, že s menší skupinkou dětí je taky možné mnohem častěji někam vyrážet. Daří se nám tak s naší partičkou vydávat se za nespočtem zajímavých programů, na mnoho krásných míst a dopřávat jim více zážitků ze skutečného světa. Tím se snažíme u dětí budovat povědomí a orientaci ve městě, kde žijí, poznávají různé situace a chování lidí v nich a podporujeme tím uvědomění toho, kdo jsou, co mají rádi a co je na světě zajímá. :)) Protože školka není jenom přípravou na dospělost, je to život sám o sobě.. :)